Ráno jsem se vzbudila s neodbytnou myšlenkou, že DNES je TEN den, kdy je potřeba zrealizovat letošní partyzánsko-zahradnický projekt. Po čtyřech letech působení ve Stromovce jsem se rozhodla, že je načase změnit lokalitu a osázet pro změnu nějaké místo, které samo o sobě není hezké, místo, kterému moje zahradničení opravdu prospěje a zkrášlí ho. Nebyl to můj nápad udělat zahradu v jedné nevábné holešovické uličce (díky, Jano), ale chopila jsem se ho s nadšením. Mimo jiné také proto, že tudy několikrát denně chodím s psicí a zalévání tedy nebude problém.
A že to byl opravdu TEN den potvrdilo i to, že jsem konečně vymyslela kdo mi půjčí rýč (díky, Davide) a nádavkem jsem k němu ještě dostala pytel krásné zeminy.
Následovaly ani ne dvě hodiny, během kterých mi sice málem párkrát naliskal (ano, jsem holka z Moravy - bohužel ne moc šikovná...) rýč, když narazil na kámen a já byla zrovna dost předkloněná... Taky jsem našla mimo jiné spoustu klíčů (že by to byla moje klíčová zahradnicko-partyzánská lokalita?)... Nicméně - výsledek stojí za to! Francouzská zahrada (na počest semínek, která jsem dostala od kamarádky z Francie - díky, Zuzičko - pestrobarevné směsi krásných letniček) je na světě! Teda pokud všechno vyroste podle plánu. Minimálně dvoje vzrostlé měsíční jahody a chryzantéma, přestěhované z mého Pařížského okna tam snad porostou...
Tak držte palce ať to klapne, roste, kvete a krášlí!
Před...
...po...
...a nakonec zasloužená odměna (samozřejmě na zahrádce).
P. S. Ještě by se tam něco vešlo!
