Rok 2010 byl pro mě, co se týče partyzánského zahradničení rokem nula… Už si přesně nepamatuju, jak jsem se o fenoménu guerilla gardening dozvěděla, co ale vím naprosto přesně je, že mě ta myšlenka ihned naprosto nadchla. Takže jsem odsypala pár slunečnicových semínek z krmení pro sýkorky, nechala je naklíčit a předpěstovala doma asi deset slunečnic, které se na prvního máje přestěhovaly ke hřbitovní zdi na kraji Stromovky. Ale místo jsem nevybrala dobře, slunečnice si tam sluníčka moc neužily a tak se hodně vytáhly, potřebovaly podpěry a vyrostly maximálně do výšky půl metru. Vlastně ani moc nevypadaly jako slunečnice, ale i tak jsem z nich měla velkou radost a bavilo mě starat se o ně. A taky mi díky tomu došlo, že musím najít pro příští léto mnohem víc prosluněné místo. Jo jo, chybami se partyzáni učí…
První máj, založení slunečnicového políčka |
Takhle nějak vypadaly všechny |
První rozkvetlá |
Druhá skoro-rozkvetlá |
...a další... |
...a další... |
...a další... |
...a další... |
...a další. |
Večerní zalívání |
Začátek dekadence... |
... |
... |
... |
... |
... |
... |
... |
... |
Poslední statečná partyzánka |
Žádné komentáře:
Okomentovat